Školní rok 2012/2013

archiv

Připomeňte si některé z událostí školního roku 2012/2013

Novináři ze školního časopisu v redakci MfDNES

My, redaktoři školního časopisu Čmáranice jsme se 11. prosince vydali do Prahy na exkurzi do redakce Mladé fronty DNES. 

Ráno asi kolem 7:30 jsme vyrazili autobusem do Prahy. Po dlouhé cestě jsme dorazili před budovu, kde redakce Mladé fronty sídlí. Je to ohromná budova! Později jsme se dozvěděli, že v budově sídlí i redakce například Lidových novin. 

Na prohlídku nás vzal pan Bohumil Špaček, editor Mladé fronty DNES. Nejprve nás odvedl do zasedací místnosti, ve které jsme od pana Špačka dostali úkol. Ten spočíval v tom, že jsme dostali text, který byl asi na třičtvrtě stránky. My jsme si ho rychle přečetli a z něj udělali krátký výtah, který se měj vejít do jedné SMS-ky. Úkol jsme zvládli dobře.

Pan editor nás vzal do redakce a pak dokonce i do své kanceláře. Tam nám ukázal, jak se tvoří jejich noviny. “Už to dělám 17 let a stále mě to baví,” prozradil nám pan Špaček. “Nejdříve jsem byl obyčejný redaktor, pak až editor,” řekl nám. Skončili jsme zase v té “zasedací místnosti”. Tam jsme pana Špačka vyzpovídali. Když už nám došly otázky vyrazili jsme na cestu nazpátek. 

Venku jsme zjistili, že ten první autobus nestihneme, a tak jsme dostali rozchod. Většina z nás (ne-li všichni) jsme zalezli do McDonaldu nebo do KFC (to by nikdo “nečekal”, že?). Pak přišel čas odjezdu. Neochotně jsme všichni odešli z krásně vyhřátých McDonaldů a KFC a šli do studené přeplněné tramvaje. Když jsme se jako lavina vyhrnuli z tramvaj,e v klidu jsme šli na vlak. O chvíli později, když jsme utíkali na vlak (Vypadalo to asi jako scéna z filmu Sám Doma, když tam utíkali na to letadlo. My jsme tam naštěstí nikoho nenechali.) jsme zjistili, že jsme měli jít svižněji. Vlak jsme ale stihli a ještě chvíli stál. V Čerčanech jsme přestupovali a v čele šla redaktorka Terezka. Vedla nás ven z nástupišť. Když jsme se jí s redaktorkou Janou ptaly, jestli náhodou nemáme jít na Ledečko, odpověděla, že ne a tak jsme ji následovali. Asi polovina novinářů už byla venku, když z konce zástupu začali křičet, že jdeme špatně. Otočili jsme se čelem vzad a opět začal náš běh. Vlak jsme stihli jen tak tak. Většina z nás si asi oddechla, když jsme ve vlaku uviděli známé tváře, takže jsme si byli jistí, že sedíme v tom správném vlaku. Domů jsme dorazili všichni živí a zdraví. Mě osobně se výlet moc líbil a určitě i všem ostatním co s námi jeli. 

Na závěr děkujeme panu Špačkovi za krásnou prohlídku a paním učitelkám, že pro nás připravily tenhle super výlet.


dojmy z filmu Síla lidskosti o Nicholasi Wintonovi

12. února shlédli žáci 2. stupně dokumentární film Síla lidskosti. Film představil jeho dramaturg Zdeněk Tulis, který potom ještě dodal řadu zajímavých podrobností nejen o filmu samém, ale i o vzdělávacím projektu Nickyho rodina a petici za udělení Nobelovy ceny siru N. Wintonovi.

Svoje dojmy děti napsaly a Vy si je můžete přečíst na třídních stránkách. Zde nabízíme jen ukázku z prací.

Nenápadný hrdina

Náš nenápadný hrdina je Nicholas Winton. Před 2. sv. válkou přepravoval československé děti z pražského Wilsonova nádraží (dnes Praha hl.n.) do Londýna na nádraží Liverpool Street. Celých padesát let před veřejností tajil, že právě on stojí za touto akcí. Myslím, že i náš národ, a vůbec celý svět, by potřeboval několik takových hrdinů, protože když už se někde něco stane, tak to žádný pracovník např. hasičské služby apod. neudělá s takovým odhodláním, s takovou ochotou a láskou jako pan Winton. Pan Winton letos oslaví své 104. narozeniny a stále je čilý, miluje práci na své zahradě a jezdí po přednáškách nebo setkáních se zachráněnými dětmi. Myslím si, že pan Winton si určitě zaslouží Nobelovu cenu míru.

Nicholas Winton

Nicholas je v této chvíli pro mě velkým hrdinou. Nedokážu si představit, že by podobný čin dokázal vykonat člověk v této době. Film mi hodně otevřel oči. I mně tento film dokázal rozbrečet, ale jak vidno - brečím skoro pořád. Byl plný pocitů a naděje pro malé děti. Tento film jsem viděla dvakrát. Jednou v kině a potom s tátou. Podruhé jsem viděla taťku brečet.

Být v kůži těch dětí, být ve vlaku a cítit to co oni, opravdu jsem ráda, že žiji v této době. Představit si, že neuvidím svojí rodinu, vrátit se do Čech a zjistit, že jsou všichni mrtví, nechce se mi o tom ani přemýšlet. Nicholas se do mého srdce zapíše jako velký, dobrý a nenápadný člověk …

Čistá řeka Sázava

Stalo se dobrou tradicí, že Den Země u nás ve škole neslavíme jen planým povídáním, ale vyrážíme k řece  Sázavě dáváme se do jarního úklidu.

Akci Čistá řeka Sázava pořádá Posázaví o.p.s. a my se jí účastníme už popáté. Ještě předtim, než na vodu vyjedou vodáci, kteří sbírají ze břehů odpadky, vyráží celá základní škola na předběžný úklid - nejen kolem řeky, ale i na další místa. Pomáháme tak přírodě s nadělením, které v ní zanechávají naši méně vychovaní spoluobčané.

Letos uklízelo 310 žáků naší školy, kolik bylo pytlů odpadků jsme ani nepočítali...

Den domácích zvířátek

V posluchárně se v pátek 3. května objevilo několik neobvyklých návštěvníků - želva, potkan, agamy, ara, králíci, činčila. Nebyla to žádná divoká cháska, ale přítulní domácí mazlíčci. Do školy je přinesla parta dětí ze 7.B - Adam Znamínko, Nikola Macků, Petr Vosáhlo, Adéla Zemanová, Kristýna Zemanová a Tereza Zemanová. Pro žáky 1. stupně si připravili prezentace o svých zvířecích kamarádech, prozradili, jak je správně chovat, jak o ně dobře pečovat. Každá prezentace byla zakončena malým kvízem. Na závěr si děti mohly společně vyluštit několik hádanek, které pro ně připravila Hana Mocová.

Celý program trval hodinu a sedmáci ho zopakovali tento den pětkrát, což je výkon, před kterým nezbývá než smeknout!

Sbírka Ligy proti rakovině 2013

I letos dobrovolníci ve žlutých tričkách v Sázavě nabízeli kytičky a letáčky s informacemi o riziku a prevenci nádorových onemocnění. V mateřské školce se sbírkou pomáhaly učitelky, po sázavských ulicích chodily skupinky dívek 9. ročníku. Podařilo se vybrat 13 624 Kč, což je o 1 korunu více než loni :-) Vybrané peníze půjdou na financování výzkumu rakoviny a léčbu nemocných. 

A ještě několik fotografií