Mistrovství Čech v šachu dětí do 10 let

přidáno: 26. 11. 2017 14:26, autor: Markéta Čechová   [ aktualizováno 26. 11. 2017 14:28 ]
V Harrachově se ve dnech 15.-19.11.2017 konalo Mistrovství Čech šachového potěru (kategorie do 8 a 10 let). Podle výsledků v Regionální žákovské lize jsem vytipoval 2 děvčata, která by mohla naši školu na této prestižní akci ve skupině do 10 let reprezentovat (děvčata totiž měla na rozdíl od kluků volný postup). Jednalo se o Evičku Panuškovou a Verču Žoudlíkovou. Holky, když zjistily, že by se „ulily“ ze školy, byly samozřejmě pro. Zbývala tedy jen „maličkost“ – získat souhlas rodičů, a to nejen se samotným startem, nýbrž i s financováním jejich pobytu na místě. Kupodivu to ani moc práce nedalo – paní Panušková měla na tento termín stejně naplánovanou dovolenou (takže se rozhodla užít si ji s dcerkou na horách) a rodiče Žoudlíkovi také měli o víkendu volno (a Harrachov jako víkendová destinace se jim zalíbil).

Středu jsme zahájili rozcvičkou a vydatnou snídaní. Po rozlosování bylo hned zahájeno 1. kolo. V turnaji hráli 64 hráči, mezi nimiž se Verča vyskytovala na 36. místě a Evka na 47. místě. Protože rozdíly v ratingu byly mezi nimi opravdu minimální, vytyčil jsem pro ně 2 cíle: uhrát aspoň 2,5 bodu a skončit do 50. místa. Verunka hned na úvod „vyfasovala“ jednoho z favoritů – 5. nasazeného Vojtěcha Spoustu z pražského Unichessu (rating 1414). Pustila se však do něj hlava nehlava a zcela jej přehrála. Evička v 1. kole hrála se „starým“ známým z našeho regionu – Míšou Steinem. Sice se ho nelekla, ale přece jen na něj nestačila. Potěšila mne však tím, že hrála (ostatně i jako Verča) pěkně s rozmyslem a pomalu.

V odpoledním kole pak děvčata zcela zapomněla, jak hrála dopoledne. Partie odehrála v bleskovém tempu, nad tahy nepřemýšlela a chybu udělala hned v zahájení - Evička ve 3. a Verča ve 4. tahu. (Evka podlehla Vojtěchu Urbánkovi z Plzně a Verča Danielu Pražákovi z Českých Budějovic.) Po večeři klasicky kavárna, bazén, dětská herna. A když už toho měly obě dost, vrhly se na hry v mobilu - těm ostatně podle mého odhadu věnovaly více času, než šachům!

Čtvrtek opět začal rozcvičkou. Ve 3. kole holky čekali další silní soupeři: Veroniku Dang Vi Nguyen Thai (rating 1443) z pražského Smíchova a Evičku nám již dobře známý Vojtěch Spousta, který prohrál i ve 2. kole a chtěl si "spravit chuť". Obě udělaly v zahájení tutéž chybu a byly zcela stejně potrestány známým kombinačním obratem, takže dohrály opět velice brzy. Evidentně si však z prohry nic nedělaly a vrhly se na mobily.

V odpoledním kole hrály obě holky proti děvčatům, a to zcela "hratelným" - Verča měla Stelu Archlebovou (rating 1015) z Hronova a Evka Annu Reschelovou (rating 1100) z Třebechovic pod Orebem. Na Veroniku soupeřka zkusila dětský mat, který byl samozřejmě bez problémů odvrácen, a naše hráčka získala poziční převahu, jež byla již hrozivá. Pak ale přehlédla ztrátu materiálu, která vedla k rychlému matu. Evička si zapamatovala obrat z předchozí partie, který jsme při přípravě na kolo několikrát zopakovali, a použila jej tentokrát sama. Získala poziční převahu a tu pak trpělivou hrou přetavila v materiální zisky a výhru partie.

Po návštěvě bazénu se holky opět vrhly na mobily. Když jsme tak společně seděli v kavárně, vypadl proud, a to v celém Harrachově. Holkám to nevadilo - mobily měly nabité dostatečně. Avšak poté, co black-out trval již několik hodin a venku se setmělo, začala mít obavy o život paní Panušková - bylo jasné, že večeři bez proudu v kuchyni neuvaří. A když na výzvědy vyslaná Evička zjistila, že ani studená strava nebude, protože by nevystačila pro všechny, došlo na výroky typu: "My to nějak vydržíme, ale co holky? Vždyť umřou hlady!" Ty jsem s klidem odvracel poukazováním na to, že člověk bez problémů přežije 3 dny bez jídla. Na to vytasila starostlivá maminka argumenty z dietetických příruček, že jíst se má pravidelně. Celou diskusi jsem vyhrál odpovědí, že s tím souhlasím - jíst se má pravidelně každé 3 dny! Mezitím došla baterie v mobilu Verče. Ta však nezaváhala a vrhla se do dětské herny, v níž v naprosté tmě, rušené jen občasným probliknutím světla z mobilu, probíhala gigantická bitva plyšáky, ve které se jimi bezhlavě řezali všichni (stejně na sebe neviděli). Z herny se ozýval hurónský řev, podle něhož rodiče a trenéři zjišťovali, kdo je ještě naživu. O Verču jsem strach mít nemusel - její výkřiky se ozývaly nepřetržitě a přehlušily dokonce i Dalibora Křivánka! Nakonec však na 7. pokus energetici dodávku proudu obnovili a večeře přece jen byla (i když s dvouhodinovým zpožděním). Pak už opravdu byl čas jít spát. Předtím jsem však udělal výše zmiňovanou osudovou chybu - holkám jsem slíbil, že pokud v pátek získají aspoň 1,5 bodu, nebudou muset v sobotu na rozcvičku, a pokud by uhrály body 2, koupím jim medovník.

Pátek jsme zahájili tradičně rozcvičkou. V dopoledním kole měly obě holky soupeře, které bychom v naší Regionální lize zařadili do skupiny "C", takže výhra byla téměř povinností. Verunka hrála s Viktorem Vondruškou z Lipek a Evička s Alešem Krupkou z Loun (oba bez ratingu). Verča hned v zahájení získala věž po soupeřově typické dětské chybě, jejíž potrestání jsem jí v přípravě ukázal. Za pár tahů k ní přibyla i dáma, takže vše mělo být jasné. Pak se však rozhodla dát dámou mat na f7, ale neviděla, že toto políčko není ničím jiným kryté. Naštěstí jí po této "oběti" dámy zůstala ještě věž navíc, takže partii nakonec do výhry dotáhla. Evička odehrála moc dobrou partii. Ve střední hře pěkně využila toho, že soupeř zahájil předčasný útok na jejího krále (přičemž svého nechal stát uprostřed). Přesně podle instrukcí z přípravy zahájila protiútok po otevřeném sloupci "f" a získala pěkným obratem figuru. Realizace materiální výhody byla sice dosti neobratná, ale nakonec vše dopadlo dobře. Obě děvčata tak měla na kontě po 2 bodech a výborně nakročeno ke splnění prvního cíle. Navíc už začaly mluvit o tom, že si zítra pospí o půlhodinku déle...

Ihned po obědě jsme se společně se sedlčanskou a týneckou výpravou vydali na túru k Mumlavským vodopádům. Příjemná procházka lesem, korunovaná nádhernou podívanou, stála určitě za tu trochu fyzické námahy. Po návratu v odpoledním kole los Veronice přisoudil Adrianu Kodetovou (rating 1070) z Karlových Varů a Evičce Matouše Reschela (rating 1105) z Třebechovic pod Orebem. Zde se projevila neuváženost mého slibu - Verča až přespříliš toužila po odloženém budíčku, takže už v 17. tahu nabídla remízu, po níž soupeřka okamžitě skočila, čímž jí zaručila osvobození od rozcvičky. Evka opět provedla stejný úder, jako v partii se sestrou soupeře (hrála s ní ve čtvrtek) a vše směřovalo ke stejnému výsledku. Pak se však nepochopitelně od této partie odchýlila a zahrála střelcem na jiné políčko. Vzniklá situace ji tak rozhodila, že nastavila pěšce a zanedlouho i další materiál, což vedlo k rychlé prohře.

V sobotu v 7. kole Verču čekala "těžká váha" z našeho regionu - Pepi Dudková (rating 1243) z Týnce nad Sázavou a Evku Michal Pech (bez ratingu) z Chodova. Oba zahráli stejné zahájení a obě naše holky zareagovaly stejně chybně. Zatímco však Verča hned z neznámého důvodu brzy odevzdala jezdce (a partii následně prohrála), Evička se soupeři vysmekla, když naopak figuru získala. Bohužel pak převahu realizovala strašně kostrbatě a vše korunovala tím, že si zcela odhalila vlastního krále tahem pěšce o 2 pole. Soupeř toho využil a zachránil se věčným šachem (resp. opakováním tahů).

Tentokrát jsme vynechali tradiční bazén a následoval jen oběd  a krátká příprava na partii - odpoledne totiž děvčata vyfasovala soupeře, se kterým se potkala ta druhá: Verča Michala Pecha a Evka Viktora Vondrušku. V rámci přípravy si holky zahráli i tréninkovou partii, v níž Veronika udělala strašnou hrubku, po které ztratila figuru (a již jsem jí samozřejmě hned ukázal). Zatímco Evička využila zkušeně soupeřovy nepřesnosti ve 3. tahu a zvítězila připraveným matovým útokem, Verunka udělala tutéž chybu jako v přípravné partii a po marném (i když dlouhém a vynalézavém) odporu soupeři podlehla. Pak již následovala večeře, bazén a hlavně mobily, od kterých jsem holky nedokázal za celý týden odehnat... (Mea culpa!)

Neděli jsme opět zahájili rozcvičkou. Z důvodu minimalizace rizika úrazu jsem však kvůli čerstvě napadlému sněhu zkrátil běžeckou část, naopak jsem vložil koulovačku. Po snídani holky čekalo poslední kolo: Verča hrála s Vojtěchem Urbánkem (rating 1104) z Plzně a Evička s Davidem Ocelákem (rating 1100) z Lysé nad Labem. Nebyli to žádní supertěžcí protivníci, takže šance minimálně na půlku měly obě. Verunka také docela dlouho držela vyrovnanou pozici, ale pak přehlédla ztrátu střelce a její postavení se zcela rozsypalo. Evka naopak zatáhla už ve 4. tahu nepřesně (zbytečné "oslí ucho") a dostala se pod silný tlak, který nezvládla a brzy přišla o figuru. Soupeř pak jednoduše měnil materiál a vyhrál poté, co se mu podařilo protlačit pěšce do dámy.

Po obědě zbývalo do slavnostního zakončení ještě dosti času, takže holky si ještě užily sněhu při jízdě na "plácačkách". Pak přišlo již jen stěhování bagáže do aut, převzetí pamětních medailí a závěrečné focení.

Jak zhodnotit vystoupení našich holek? Evička s 3,5 body obsadila 49. místo a Verča s 2,5 body 60. místo. Minimální cíl splnily obě, takže zklamání to nebylo. Evička splnila i "postupový" cíl, což znamená, že pokud bude chtít (a rodiče ji pustí), může začít uvažovat o startu na MČR v březnu 2018. U obou se ale překvapivě projevily velké přehmaty v zahájení, na němž musejí zapracovat - zahájení je totiž podle mne součást individuální domácí přípravy, protože na kroužcích na to není čas. O tom se ale pobavíme na nejbližším tréninku (stejně jako i o ostatních chybách).

Jiří Kotzot (kráceno, původní článek na webu sázavských šachistů)
Comments