Historie sázavské školy

Za císaře pána

Podle některých písemných dokladů můžeme předpokládat, že v Sázavě a Černých Budech bývala farní škola. Když Marie Terezie zavedla od roku 1774 povinnou docházku do základní školy v českých zemích pro děti od 6 do 12 let, byla tato škola malá a nevyhovující. Proto byla v roce 1795, po zrušení kláštera, přestěhována do konventní budovy. Na její úpravu poskytla zemská vláda 150 zlatých. 

Nový majitel panství Vilém Tiegel z Lindenkronu nechal v městečku postavit novou školu blízko kostela sv. Martina. V listopadu 1805 zde bylo zahájeno vyučování. Školní obec tvořily mimo Sázavy obce Černé Budy, Radvanice, Nechyba, Bělokozly, Dojetřice, Xaverov a samoty Sedliště a Blatce. Pro takové množství dětí byla i tato škola malá a nevyhovující. 

škola ve staré Sázavě u kostela sv. Martina

V roce 1848 Sázava až na několik domků vyhořela a původní školní budova zmizela docela, její místo bylo ohrazeno zdí a připojeno k hřbitovu. Od té doby se učilo v klášteře v jídelně konventu. Tento stav trval až do roku 1858, ve kterém byl hostinec pana Vokouna přičiněním faráře P. Kočího upraven na školu a byt pro řídícího učitele.

Až do roku 1821 byla sázavská škola jednotřídní, v roce 1825 byla rozšířena na dvoutřídní. Když v roce 1869 byla v Rakousku, a tím i v Čechách, školní docházka prodloužena na 8 let, vznikla tak národní škola skládající se z institučně oddělené pětileté školy obecné a tříleté školy měšťanské, místo měšťanské školy bylo možno navštěvovat gymnásium, reálku, reálné gymnásium či jinou specializovanou střední či odbornou školu. Poté zřídili Sázavští v roce 1876 třídu třetí. Ve všech třech třídách se začalo vyučovat od ledna 1877. Na konci roku 1889 byla škola rozšířena o čtvrtou a pátou třídu, ve kterých se začalo učit v lednu 1884.

První republika

Po vzniku Československé Republiky byl roku 1922 malým školským zákonem převzat systém národní školy z Rakouska, pouze doplněný o nové předměty jako ruční práce pro chlapce, domácí nauka pro dívky, povinný tělocvik a občanskou nauka. Tehdy se v Sázavě začalo uvažovat o založení měšťanské školy. Pro ni byl získán pozemek naproti mostu, v místech dnešního kostela Opata Prokopa. 

třída v sokolovně

Ke stavbě však nedošlo, tak v roce 1922 pronajala místní školní rada pro měšťanskou školu tři místnosti v sokolovně. Zde se učilo v malém sále a ve velké šatně pod schody, nad hlavním vchodem byla sborovna. Výuka byla zahájena od ledna 1924. Později byla pro měšťanskou školu pronajata další místnost v bývalé likérce, kde se učilo až do roku 1961. Obecná škola zůstala ve staré budově v Sázavě, kde byly zároveň byty řídícího učitele a školníka.

V roce 1926 navštívila školu zemská školní inspekce, která obecnou školu označila jako nedostačující, a proto bylo zažádáno o schválení pozemku pro stavbu nové školní budovy. Bylo usilováno o to, aby se stavěla zároveň škola měšťanská i obecná.

V letech 1930-33 probíhaly v Sázavě velké boje o stavbu nové školy. V obecním zastupitelstvu odhlasovali pro stavbu nové školy částku 656.000 Kč a měl být otevřen u zemské banky dlouhodobý úvěr. V budoucnu měly být vytvořeny přiškolené obvody (podle určité vzdálenosti) a náklady na stavbu školy se měly rozdělit mezi obec, okres a stát. Z těchto důvodů podali sázavští poplatníci protest k okresnímu úřadu, ve kterém žádali, aby se se stavbou počkalo až do vydání zákona o újezdních školách. Věc byla oddalována až do doby krize, ceny stavebních hmot stoupaly, jednání byla bezvýsledná, neprojevovala se ani dobrá vůle. Nakonec se dospělo k závěru, že pozemek je nevhodný.

Začátkem roku 1937 nabyl platnosti Zákon o újezdních školách, od kterého si příznivci nové školy mnoho slibovali, ale 2. světová válka pohřbila jejich naděje.

Po válce od roku 1946 újezdní a místní školní rada podporována MNV zahájila přípravné práce pro stavbu nové školní budovy. V roce 1948 byl získán pozemek. V roce 1952 se MNV snaží zařadit stavbu školy na první místo. Po roce 1948 byla zákonem o jednotné škole se obecná škola přejmenována na školu národní a měšťanská škola sloučena s nižšími ročníky gymnasií do nově utvořené školy střední. Rok 1953 přinesl další změny ve školní organizaci. Škola byla přeměněna podle sovětského modelu na osmiletou střední školu. 1. až 5. ročník se umístil do bývalé obecné školy a 6. až 8. ročník do sokolovny a likérky. Dne 1. března 1954 byla uvedena do provozu školní vývařovna v bývalém hostinci U Nováčků (č.p.14), kde byly zřízeny místnosti pro kuchyň, jídelnu a zásobárnu. Ve školním roce 1957-1958 existovalo pro školu pouze 12 učeben, a proto bylo zavedeno směnování. Po nejnutnějších opravách pomohl zřídit MNV ještě učebnu v přízemí sokolovny.

Nová škola od roku 1959

V roce 1960 byla základní školní docházka postupně prodloužena na 9 let a základní škola se tehdy na rozdíl od osmiletých škol nazývala základní devítiletá škola - ZDŠ. Devátá třída byla postupně zrušena mezi léty 1976 - 1984, čímž došlo ke zkrácení základní školy na 8 ročníků. Povinná školní docházka byla přitom prodloužena na 10 let, tedy každý absolvent základní školy musel pokračovat ve studiu na gymnáziu, střední odborné škole nebo středním odborném učilišti .

stavba 1959

Se stavbou nové školy se konečně začalo v září 1959, s nadšením se na ní podílelo mnoho obyvatel Sázavy, ačkoli stavební podnik od nich tuto iniciativu nežádal. Při výbavě školy poskytly pomoc Sklárny Kavalier. Škola byla podle plánu architekta Pohorského navržena jako komplex budov, který by vyřešil umístění všech tříd, prostor pro pracovní vyučování, tělocvik a stravování žactva. V průběhu výstavby se však začalo šetřit, a tak byl dokončen pouze první pavilon, který postrádal dílny, jídelnu, tělocvičnu, školní kuchyň, o bytě pro ředitele a školníka se ani nemluvilo. Z toho důvodu musela výuka tělesné výchovy probíhat v sokolovně, která byla vzdálena 20 minut chůze od školy. O tuto dobu bylo samozřejmě ochuzeno vyučování. Tělocvik se učil tedy jednou týdně ve dvou spojených vyučovacích hodinách, ačkoli by pro žáky bylo jistě vhodnější zacvičit si dvakrát týdně po jedné vyučovací hodině.  

Všechny žádosti o rozšíření nové školy, kde se začalo učit 22.10.1961, byly bezvýsledné. Rozsah školy byl tedy již od počátku opět nevyhovující.
Ve školním roce 1965-66 byla zahájena stavba provizorní jídelny, počaly práce na úpravě staré školy, u sokolovny bylo postaveno hřiště. Během následujících pěti let byla v nové budově vybavena školní kuchyň a natřena podlaha v šatně, ve staré budově se instalovalo ústřední topení, v šatně a ve školní družině, která zde sídlila, byly podlahy pokryty krytinou z PVC.
1. třída 1976

V roce 1974 se znovu zahájila jednání o dostavbu školy, protože během dvou nebo tří let hrozilo, kvůli nedostatku prostor, že žáci budou muset začít směnovat. Což se stalo realitou o tři roky později, tedy v roce 1977. V této době vznikla studie manželů Peškových na přístavbu školy. Ve školním roce 1979-80 nesměnovala žádná třída, v následujícím se však ve dvou směnách učily třídy 2.A, 2.B, 3.A a 3.B. Žáci dojíždějící z okolních obcí byli umístěni ve třídách 2.C a 3.C. Směnování přinášelo řadu potíží. Žáci, kteří v 1.ročníku vytvořili kolektiv, určitým způsobem si na sebe zvykli, byli na jeden nebo dva roky rozděleni a od 4.ročníku opět zařazováni do tříd podle abecedy. Také rodičům přineslo směnování starosti navíc.

Poslední kapitoly historie školy – zatím...

Po dvaadvaceti letech od původního projektu, tedy roce 1983, byla slavnostně otevřena přístavba 1. pavilonu školy. Byl vyřešen problém směnování, ale stále chyběla vlastní tělocvična a hřiště, byly k dispozici pouze nevyhovující dílny a školní jídelna, která byla původně stavěna jako provizorní, sloužila již déle než dvacet let a samozřejmě svou kapacitou škole nestačila. Část dětí se stravovala v jídelně skláren, kterou také navštěvovali učni. 

Teprve roce 1991 začal provoz nové školní jídelny, která byla postavena vedle přístavby z roku 1983. Pozemek školy, tj. pavilon postavený v roce 1961, přístavba a jídelna, byl v roce 1995 kvůli zamezení škod oplocen. Ke čtyřicátému výročí otevření nové školní budovy, byla v roce 2001 dostavěna i nová tělocvična. Konečně se tedy mohla tělesná výchova vyučovat dvakrát týdně. Stavba získala čestné uznání v soutěži Stavba roku 2001. O rok později bylo dokončeno školní hřiště s umělým povrchem.

V současnosti tvoří školu dva propojené pavilony s 19 učebnami pro 1. a 2. stupeň a odbornými pracovnami, budova tělocvičny se výtvarným ateliérem a areál moderního venkovního sportoviště. Školní družina při ZŠ je umístěna v jedné z budov mateřské školy, kde má své nové samostatné hřiště, vybudované díky sponzorovi, firmě Dasko. Školní jídelna je umístěna v areálu školy v samostatné budově propojené se školou. Vstup pro veřejnost je umožněn zvláštním vchodem. V budově jídelny je také cvičná kuchyňka a keramická dílna.


Comments