Archiv‎ > ‎Školní rok 2013/2014‎ > ‎Akce školy‎ > ‎

Rozloučení se školním rokem 2013/2014

přidáno: 27. 6. 2014 13:27, autor: Markéta Čechová
Rok se s rokem sešel a zase se v tělocvičně sešla celá škola, aby společně zakončila školní rok 2013/2014.
Nejdříve  přítomné žáky i rodiče přivítaly dívky z 2. stupně školní hymnou. Pak přišlo velké překvapení - jako hosté zde vystoupily mažoretky Smetanky z Chocerad. Jejich skvělá sestava všechny diváky nadchla.
Poté ředitelka školy Z. Kotzotová odměnila žáky, kteří se zasloužili o dobré jméno školy - reprezentanty olympiád, redaktory školního časopisu, účastníky soutěže Strážce památek, dívky, které zpívaly pacientům v hospicu U dobrého pastýře, nejpilnější sběrače papíru a víček... Také poděkovala všem, kteří připravovali úspěšnou školní akademii.
A pak už přišel čas rozloučit se s žáky devátých tříd. Každý deváťák dostal pamětní list a placku Absolvent 2014, na oplátku deváťáci poděkovali učitelům. Se svými patrony se rozloučili i prvňáčci, aby je pak symbolicky odvedli z tělocvičny.

Přečtěte si úryvek z proslovu devítek:

Touto cestou tedy děkujeme všem učitelům, protože díky nim jsme pochopili…
- Že život není jen plný rovnic, ale také řady nerovnic.
- Že lidé bývají trochu jako prvky a ne vždy spolu dokáží reagovat.
- Že ačkoli jsou slova podřadná, souřadná a nadřazená a mezi námi to někdy může působit stejně, je třeba si pamatovat, že přes všechny rozdíly jsou to stále jen slova a lidé - stejný druh.
- Že i diamant se může skrývat pod maskou nějakého úplně obyčejného kusu kamene a to samé platí o lidech.
- Že život a hudba nemají daleko od sebe. Kouzlo hudby se neurčuje podle toho, kolik falešných tónů zazní, kolikrát vám něco ujde… A s životem samotným je to vlastně úplně stejné - nezáleží na tom, kolik chybiček a chyb v něm uděláte, kolikrát šlápnete vedle. Umění spočívá v tom, jak si užít všechny krásné chvilky a přes všechny chyby a falešné tóny se přenést a vzít si z nich ponaučení.
- A hlavně, že Země je kulatá a že doopravdy nesejde na cíli, který si dáme, protože když půjdeme stále rovně, budeme si věřit a nevzdáme se při první prohrané bitvě, tak nakonec dojdeme kamkoli.

A nyní nám zbývá ještě jedna příjemná povinnost…Poděkovat všem učitelům za to, že to s námi na této škole vydrželi, že nás brali takové, jací jsme a že nás i přes náš občasný vzdor něco naučili a měli s námi trpělivost.
Zejména děkujeme našim prvním třídním učitelkám Janě Stiborové a Haně Albrechtové za pěkné uvítání a uvedení do školních lavic. Byly jste naše první třídní učitelky, na které se nikdy nezapomíná, vždyť to vy jste nás naučily první písmenka, díky kterým jsme mohli začít chápat mnohem víc.
Dále děkujeme našim druhým třídním učitelkám Jiřině Šustové a Evě Kubálkové - za to, že nás naučily držet při sobě a navzájem si pomáhat.
Našim třídním učitelkám Dianě Keltnerová a Kateřině Novákové děkujeme za to, že nás vstřícně přivítaly na 2. stupni a přežily s námi naší pubertu až do deváté třídy. Jsou to naše fajn třídní, které nám na školním výletě v Soběšíně ukázaly, že se dokáží vrátit do školních let a užít si s námi skvělý školní výlet.
Paní učitelce Markétě Čechové bychom chtěli poděkovat za to, že nás přesvědčila o tom, že hodina matematiky může být i zábavná. Dále si jí vážíme za její kamarádský přístup a bereme jí jako skvělého člověka, který nezkazí žádnou srandu.
Díky panu učiteli Josefu Drážkovi jsme se mimo jiné dozvěděli, že jsme dutí jako bambus, ale přesto budeme na něj krásně vzpomínat, protože nás nejenom donutil se něco naučit, ale měl k nám takový přístup, kterého si vážíme.
Děkujeme také všem ostatním učitelům, kteří nás učili a měli s námi trpělivost - patří vám opravdu velké DÍKY.
9.A a 9.B 2014


Další fotografie na Google+
Comments