9.A

napsala Tereza Krejcárková

Jsme jen obyčejná třída s neobyčejným humorem, nadšením a hlavně s neobyčejnými sny a přátelstvím.
Většina z nás má odlišný styl, humor, kamarády, ale také jinou duši. Každý je jiný, a tak je tomu samozřejmě i v jiných třídách, školách, městech, zemích a světadílech. Všichni jsme takzvaný "ORIGINÁL". Někdy se na chvíli jen tak rozhlédnu po naší třídě a vidím spoustu lidí a každý z nich je úplně jiný. Někteří se smějí, druzí si čtou, někteří svačí a další by se nudou mohli krmit. Jen někdy se ale stane, že si všichni najdou stejné téma nebo alespoň většina z nás. I přes tyhle naše rozdíly si myslím, že jsme jako třída moc dobrý kolektiv, který jsme si ale dost dlouho budovali, než jsme dospěli k téhle fázi a podobě. Za většinu našich sporů mohla hlavně ta věc, které se říká "PUBERTA". Některým se  sice dostavila až teď, ale už se to dá nějak ovládat. Všichni se každým dnem učíme něco nového. Každá ta věc nás určitě nějak překvapí nebo zaskočí. Dost věcí nám také zvedlo sebevědomí nebo nás to alespoň donutilo se na chvíli zamyslet, jestli něděláme něco špatně. Také nám v tom dost pomohli učitelé, což si málo z nás uvědomuje a nebo si to nechceme připustit. Myslím, že jsem ve spoustě věcí dospěla a udělala velký pokrok, ale život pro nás teprve začíná a je na každém z nás, jak využijeme dobrých situací a jestli to chytneme za správný konec.
Naše třída mě rozhodně nezklamala. Sice máme ještě pár měsíců před sebou a stát se může cokoli,ale věřím, že MY s tím naložíme pořádně.

Něco o nás

přidáno: 8. 1. 2011 11:10, autor: Markéta Čechová

Kristýna Zdvyhalová

Já si myslím, že naše třída je plná úžasných lidí, které mám ráda. Jsme třída rozdílných lidí, ale myslím si, že nám to ani nevadí. Všichni se bavíme s každým a to je to hlavní.
Když jsme nastoupili do první třídy, tak jsme o sobě nic nevěděli, ale jak čas letí a to si pište, že ten čas uletěl až příliš rychle. Nastoupili jsme do šesté třídy! Byli jsme tam nejmladší, tak jsme radši ani nevylézali ze své třídy. Než jsme zareagovali, že jsme ve šesté, už jsme byli v sedmé. Roky plynuly stejně rychle jako čas. A teď jsme v deváté třídě. Na štěstí jsme se zklidnili, už nejsme takoví, jako v osmé třídě! V osmičce jsme všechno rozbíjeli, dělali jsme průšvihy a náš třídní učitel z nás neměl moc velkou radost. Jak už jsem říkala, už jsme se zklidnili a myslím si, že i paní učitelky vidí ten pokrok. A hlavně už je z nás pořádný kolektiv. Například, když někomu chce dát paní učitelka nebo pan učitel špatnou známku, tak celá třída je přemlouváme a to se mi na naší třídě moc líbí. Teď jsme v první polovině devítky a když si vzpomenu, že ještě před pár měsíci jsme byli na začátku devítky a teď už je polovina za námi. Za chvíli budeme posílat přihlášky na střední školu a zanedlouho se všichni rozloučíme! A já si myslím, že to bude velmi těžké!!
Jako třída jsme ujetý, ale ta ujetost nás vystihuje!!!

Tereza Fiantoková

V naší třídě se mi líbí. Zasedací pořádek se mnohokrát změnil, ale já zůstala na svém místě po celou dobu od 6.třídy až do 9.třídy. Na střední školu se mi ani moc nechce a kdybych nemusela, tak tu ještě aspoň rok zůstanu. Jsem ráda, že se mnou půjde aspoň někdo, koho znám a mám ráda, v mém případě je to Hela Kmochová.
Jsme tu každý jiný, ale dohromady si rozumíme. S někým se bavím víc, s někým míň, ale za tu dobu jsem si tu našla i pár opravdových přátel a toho si moc vážím a je mi líto, že se budeme muset rozloučit, doufám, že se aspoň s někým budu stýkat i nadále. 

Klára Konečná

Naše třída, no tak jak začít. Jsme 9.A a jsme docela chaotičtí. Jsou zde lidé, které mám ráda víc a které méně. Jeden je hrozně otravný, vše svádí na mě, občas kvůli němu mívám i deprese a migrény, kvůli němu se těším, až opustím tuto školu. Jinak co se týká ostatních? Jsou skvělí, každý včetně mě jsme občas na proplesknutí, ale myslím, že si nemáme co vyčítat. Ohledně kolektivu to už není tak růžové, jakmile se máme domluvit, jestli tohle uděláme tak a nebo tamto jinak, je to katastrofa. Na druhou stranu, když jsme minule měli paní učitelku Filipovou, tak nám řekla, že pokaždé, když jde někomu o vylepšení známky, celá třída se ho zastane. Zrovna včera jsem nad tím přemýšlela a došlo mi, že je to vlastně pravda.

Jan Král

naše třída je velmi zajímavá. Nikdy nevíte, co můžete očekávat, jde o to, že všichni z nás jsou spokojení. Jsou i časy, které třídu rozdělí na skupinky, ale vždy se dáme zase dohromady. Já to vidím ze svého úhlu pohledu. Nevím, k čemu jinému to mám přirovnat. Možná opice, které se hádají o banán, nebo děti, které se hádají o bábovičku. Škola nás naučila hodně, ale hodně z nás to zapomene, nebo to prostě vypustí z hlavy. Je zde 22 různých snů,22 různých názorů, 22 různých osobností. Nikdy jsme se neshodli na ničem, ale odcházet budeme společně.

Lukáš Křeček

Uplynulo devět let na základce a přišlo na řadu rozhodnutí, kam na střední školy. Za těch devět let jsem poznal spoustu nových kamarádů a spolužáků.
Je pravdou, že jsme se občas nedohodli, ale teď už jsme se shodli skoro ve všem. Myslím si, že teď máme dobrý kolektiv a doufám, že to tak bude i nadále.
Na naší třídu budu velmi rád vzpomínat, protože jsem s nimi zažil spoustu výletů a sportovních akcí.

Tereza Krejcárková

V naší třídě je spousta lidí, ale každý je úplně jiný a přece máme něco společného.
Od šesté třídy se s námi táhla pověst neposlušných a průšvihářských žáčků, ale postupem času se naše pověst pouze vylepšovala. Každý s každým vždy dobře nevyšel, ale snaha byla vidět u každého. Když jsme došli do 9.ročníku, byl vidět velký pokrok v chování, ale i ve vycházení s učiteli a také v učení. Podle mého názoru nikdo z učitelů nečekal, že z naší třídy někdy vyrostou skoro dospělí lidé a dospějeme, ale my jsme to dokázali.
Když se děje nějaká akce, tak se většinou všichni shodneme a máme stejný názor, ale jsou i chvilky, kdy se neshodneme doopravdy na NIČEM. Někdy se třeba i pohádáme, ale nakonec to dopadne dobře. V osmé třídě jsme začali konečně fungovat jako kolektiv a začali jsme se brát víc vážně. Hodně jsme se změnili a také jsme měnili přátelské vztahy mezi sebou. Někteří z nás mají kamarády, kterým mohou věřit a považují je za nejlepší, pro některé z nás jsou všichni na stejné úrovni a někdo nás bere jen za třídu, kde si povídá s každým, ale nějak extra to neřeší. Během uplynulých let jsme vytvořili doopravdy dobrý kolektiv.
My, jakož to úplně šáhlá třída vždy víme, jak se každý z nás při jaké situaci zachová. Máme ve třídě lidi, kteří mají jiné vlastnosti. Máme Ilonku, která vždy všechno má. Lukáše, našeho velkého milovníka sportů. Filipa, který jako hlavní předmět má svačení při hodině. Tomáše, který nikdy nepohrdne cizí svačinou a rád si šťouchne nějakou svou poznámkou. Hela, která vždy poradí s češtinou. Adam vždycky všechno ví a zná. Marka Danka, který ví, že srandou nikdy nic nezkazí a spousta dalších. Psala bych tu ještě hodně dlouho, protože ke každému z nás patří hodně vlastností, o kterých víme. Nikdy jsem si nemyslela, že mi budou všichni chybět. Život jde dál a my se musíme poprat se všemi překážkami, které na nás v životě dospělých čekají.

Michaela Mádlová

V naší třídě máme celkem dobrý kolektiv, i přesto, že jsme každý úplně jiný.
Vždy jsme se dokázali na něčem dohodnout. Většinou to nedopadlo moc dobře.
Padlo spousta nadávek hádek, ale nakonec jsme to přece jenom zvládli.Tento rok nás navíc čeká spousta společných i osobních rozhodnutí.
Rychle to utíká, už je tu nový rok a s ním už pomalu hoří téma střední školy a vysvědčení. Myslím, že každému z nás se uleví a bude to o dost lepší. Sice povinnosti budeme mít pořád, ale ne tak moc jako teď.

Helena Kmochová

Nevím jestli jsme dobrý kolektiv nebo jestli dobře spolupracujeme, ale teď to všechno pomalu končí a všechno bude těžší. Když píšeme test, tak spolupracujeme asi nejvíc a taky si vždycky v té době dodáváme navzájem všichni odvahu. U testů se také vždycky ukáže, jakou má povahu.
Navzájem jsme se všichni změnili, každý změnil někoho a ted jsme takoví, jací jsme a je jasné, že se zase změníme, až budeme někde jinde. Lidé okolo nás nás mění, i když si to třeba nepřejeme. Každý patří někam a čas od času se stane, že někdo odejde z té pomyslné skupiny a je někde jinde, potom se třeba hádáme nebo moc nemluvíme - jsme naštvaní. 

Kateřina Kushch

Tento rok už jsme naposled jako kolektiv. Kolektiv jsme dobrý. Nejsem ale moc nadšená,že musím pryč na střední školu. Je to ale nový začátek v mém životě, proto se na to těším, ale zároveň mám z toho strach. Bude se mi moc stýskat po škole, kamarádech a někdy myslím i po učení a učitelích.



Když je nuda (doma) - sloh ČJ

přidáno: 23. 11. 2010 13:50, autor: Markéta Čechová

napsala K. Zdvyhalová
Sedím večer u počítače a nudím se. Nic mne nebaví. Knihy mám přečtené, v televizi nic nedávají a hlavně je veliká nuda. Koukám se kolem sebe a přemýšlím, co mám dělat, ale nic mě nenapadá. Aspoň, že píšu tento sloh, jinak bych se unudila k smrti.
Nuda je moc zákeřná. Jenom chvilku nic nedělám a už se nudím. Co je to vlastně nuda? Je to cit? Asi ne. Tak co to může být? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nic mě nenapadá. Budu nad tím ještě chvilku přemýšlet. Je to snad zlozvyk? Myslím, že ne. Co to je? Já na to snad nepřijdu. Budu se ještě chvilku snažit. Po desetiminutové pauze na přemýšlení jsem vymyslela jen to, že nuda je zákeřná, nevyzpytatelná věc, jestli to  věc vůbec je. Kašlu na to, ale když tak přemýšlím, tak jsem si uvědomila jednu věc: když jsem přemýšlela, co je to nuda, tak jsem se nenudila. Tak co to je? Kam se poděla ta zákeřná nuda? Nebudu si s tím lámat hlavu, už tak je moc namožená ze školy. Jdu ven. Možná, že sem připíšu, co to je ta nuda, ale jen možná.

Výlet s prvňáky

přidáno: 20. 10. 2010 7:08, autor: Markéta Čechová

napsal M. Mohrbach
Dnes je středa, počasí celkem ujde, když si uvědomíme, že začíná podzim. Bylo nám oznámeno, že půjdeme ven sbírat s prvňáky žaludy, kaštany, jeřabiny atd.
Druhou hodinu jsme se seřadili před školou a asi za 10 minut jsme vyrazili. Můj malý kamarád Ondřej se velmi těšil. Na cestě mi povídal, jak jeho mladší sestřička zlobí.
Na první zastávce jsme se měli porozhlédnout po šiškách, které padaly z nedalekých borovic. Sbírali jsme také listy javoru. Na podzim se javorové listy krásně zabarvují a moc se mi líbí. Kolem řeky jsou vodní laguny, okolo kterých jsme šli. Dále jsme běhali kolem dubů a hledali žaludy, ale žádné jsme nenašli. Hezky jsme se prošli.
Na závěr byla hra, kterou si zahráli prvňáci a šli jsme zpátky do školy. Myslím si, že našim prvňákům se to moc líbilo a budou na to vzpomínat.

Prezentace PicasaWeb



Moje fantazie

přidáno: 20. 10. 2010 6:43, autor: Markéta Čechová

napsala K. Zdvyhalová
Dnes ráno jsem se probudila, oblékla jsem se, nasnídala a vyrazila jsem do školy. Ještě jsem se zastavila na jednou místě. Tam jsem si sedla a málem jsem tam přimrzla. Tak jsem si začala představovat....Ležím na pláži, na Havaji, je tam padesát stupňů. A já jsem celá spálená, ale nevadí mi to. Pak půjdu do svého domku nad mořem, který je ze slámy a mám tam klimatizaci. Ničeho nemám málo. Až mi bude zima, tak vyjdu ven na pláž, pak skočím do moře, které je krásně teplé a čisté. Vylezu z moře, lehnu si na lehátko a dále se opaluji. Úžasně bych se bavila a hlavně by mi nebyla zima. Ale asi by mi bylo líto, že nevidím, jak padají ty krásné sněhové vločky.

Trička

přidáno: 6. 10. 2010 12:38, autor: Markéta Čechová

napsala Helena Kmochová
Právě se dohadujeme na barvě triček a na tom, jak budou celkově vypadat. Popsala bych to tak, že se mluví hodně nahlas a je to hodně divoké, pár lidí je naštvaných, někdo to dál nechce řešit a chce vzít všechno, co už je vybrané, někdo se prostě hádá a ještě se z toho všeho odchází na záchod.
Právě teď to všechno skončilo, jsme domluvení a všichni si podle mě oddechli. Jinak se příhod na naší třídě stalo hodně, a protože jsou trička teď aktuální, snažím se psát právě o nich, až se bude řešit, v čem se fotit nebo kam jet na výlet, budu mít další téma o naší nejisté, nerozhodné a snad i trochu přizpůsobivé třídě.

1-5 of 5